Drunk

21. července 2015 v 18:30 | Bravery |  Normal
Hi, jsem tu s novou povídkou, která asi moc nedává smysl a bohužel není boyxboy, ale normal, ale je zase, jak říká samotný nadpis a název povídky: Drunk a já miluji jakékoliv povídky na toto téma, i když já se tak mistrovsky nevyjádřila, je to pěknej hnus ta povídka, přidám ji sem, abyste na ni mohli svalit palbu kritiky. Všechny části na sebe chronologicky navazují, nejsou to žádné skoky do minulosti, prostě jsem ty detaily přeskočila. A taky je tahle povídka hodně krátká.
ještě něco, můžete si v té povídce představovat kohokoliv, není o na určitou osobu. (Já v tom vidím Louise, i když, no, prostě ta vidím Louise.)
Enjoy.


Moje mysl byla otupělá, procházel jsem se po rušné noční ulici, v ruce jsem pevně svíral láhev vodky, ze které jsem po douškách upíjel. Nohy se mi pletli a já stěží určil, kam mířím.
Chtěl jsem jen od toho celého problému utéct, utéct od všeho, co se kdy stalo.
Hned, jak jsem se zbytkem svého vědomí zahlédl blikající světlo nočního klubu, vešel jsem dovnitř a snažil se více otupit mysl.
Své prsty jsem zapletl do vlasů brunetky a více prohloubil polibek. V polibku byl jen chtíč, byl jsem opilý, nemohl jsem se ovládat, stále jsem ji líbal a cítil, jak její ruka putuje k mým kalhotám.
Mojí myslí se proháněla spousta myšlenek, ale já ani jednu pořádně nepochytil.
Nasál jsem z rozkouřené cigarety a hned kouř vydechl, pozvedl jse láhev, bylo mi jedno jaký alkohol to byl, jen jsem se potřeboval napit a tím zapomenout.
"Is this love?" zašeptal jsem a hodil láhev o zeď.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kris Kris | E-mail | Web | 25. července 2015 v 10:02 | Reagovat

Strašně moc se omlouvám, komentář tu měl být už dávno, ale já nestíhám. Moc mě to mrzí.
Kdybys tam na začátek nenapsala, že ti to přijde na Louise, asi by mě nenapadl, ale když o tom tak přemýšlím, je to celkem trefné.
Proč jen hledáme útěchu v alkoholu, který za nás sám nic nevyřeší?
Nejen tuto otázku si po přečtení kladu. Víš, je strašná škoda, že máš k sobě tak nízké sebehodnocení, protože každá tvoje tvorba je tak emočně vypjatá, působí... neuvěřitelně dospěle. A proto tebe a tvé práce tolik zbožňuju.❤
Věř mi, měla by sis začít víc vážit především sebe samé.:)

2 Karin Karin | 19. ledna 2017 v 13:48 | Reagovat

Píšeš hodně reálně. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama